S chutí do toho !

Zavařování je akce vždycky na celý den. Proto se neženu a čekám až na poslední chvíli. Rybíz už se musel otrhat, jeho doba zrání už dávno prošla, nezbývalo mi nic jiného, než se překonat a spoustit to. Zavařování v menším množství nevyžaduje tolik příprav jak psychických, tak fyzických. Ale když se na zahrádce dost urodí, rázem je z kuchyně malá továrna....

Rybíz ještě na keři v plné kráse.

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Z angreštu už je marmeláda....

Rybíz jsem dala dohromady bílý i červený, umyla, manžel sestavil náš robot, který už mám bezmála 30 let a proces začal...

Výhodou je, že vkládám rybíz celý, se stopičkami i s listem, vyteče čistá šťáva a odpad se pak vyhodí..

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Získala jsem 3 l čisté šťávy. Tu jsem dala do hrnce, vmíchala postupně 3 kg cukru, přivedla k varu. Poctivě sbírala pěnu, vařila a míchala, až kapka na talířku mi ukázala, že je hotovo. Naplnila jsem skleničky a obrátila na chvíli dnem vzhůru. Dá se říci, že výroba se povedla, marmeládka je opravdu dobrá. Povedlo se mi uvařit 11 skleniček.

Do mrazáku si dám jen pár kuliček na koláč, nebo na ozdobu, mám tam ještě ovoce i z loňska..

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Protože mi opadávají dozrálá skorá jablíčka, už jsem je začala také zpracovávat. Těch už mám zavařených 10 sklenic. Nedá se nic dělat, všechno musíme zpracovat na zimu. Vždycky se podělím s mladýma. Domácí je domácí....

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Náš zahradní pomocník Reček všechno pohlídá a malí Brňáci si budou pochutnávat...

.

Motýli a jiné potvůrky.

Moje lilie už pomalu odkvetly, ale nahradily je jiné kytičky. Kokarda, cynie, třapatka, bouloň, které září barvami, pestrobarevní motýli neodolají a ukazují svá křídla v plné kráse...

Motýl i čmelák si vůbec nepřekážejí....

A květinky....



Paráda, že ??????

Přeji vám pěkný, příjemný, sluníčkový, letní týden !!!!

Naše specialita

Včera jsme měli doma velice milou návštěvu. Sice jen na pár hodin, tak jak to bývá zvykem, přijela vláčkem sestra Helen se svou vnučkou Natálkou. Když se návštěva zdrží jen na chvíli, připravuji oběd jednoduchý, aby byl brzy hotový, aby nám chutnal a aby pořád nebylo jen kuře na sto milion způsobů. I když ten dnešní se bez kuřecího stejně neobešel.

Čína s rýží ...

Rýži připravuji zásadně v mikrovlnce. Je to bezpracné, jednoduché a za chvíli hotové...

Do mísy s varného skla dám 20 dkg rýže, přidám kostku masoxu - buď zeleninový, houbový, nebo hovězí, zaleju trošinkou oleje a přisypu Podravku. Zaleju 3/4 litrem vařící vody, osolím jen málo. Zakrytou mísu vložím do mikrovlnky a "mikrovlnuju" na plný výkon 5 minut. Potom 17 minut na výkon 450 W. Nechám 15 min. odpočívat a po této době mohu servírovat. Někdy do rýže přidám mraženou zeleninu, jindy koření kari - to je potom rýže "dožluta". Tak připravujeme i rizoto.

Rýže zalitá vařící vodou...

Čínu připravoval, jako obyčejně, manžel. Použil kuřecí nudličky, cuketu, žampióny a kromě všech ingrediencí, které k dobré číně patří, přidal dnes i něco, co není vyzkoušené, můj sirup z černého rybízu. To by jste nevěřili, jaká to byla dobrota. Čína chutnala báječně.

Bohužel se nedochoval snímek s plnými talíři, jednak jsem úplně zapomněla fotit a jednak byly talíře v mžiku prázdné.

Tak snad až příště.....

Myslím, že jsme si všichni pochutnali, oběd zakončili kávičkou se zákuskem, nanukáčem a vším možným, co se do nás vešlo, protože kdo ví, kdy se zase u nás taková milá návštěva objeví.....

V království lilií

Do království lilií jsem vstoupila asi před čtyřmi dny se sousedkou Andělkou. Tenkrát pršelo, jen se lilo, ale nedalo se nic dělat, tak jsme si to naplánovaly, tak jsme se předem ohlásily u mého "dvorního zahradníka". Nakonec my, co jsme zvyklí venčit naše miláčky za každého počasí, my to tak nebereme, nanejvýš si řekneme, že ještě vyrosteme. A tak jsme šly s Andělkou růst. Andělka se mnou šla poprve a když pán otevřel vrátka, s úžasem zvolala "jéééééééééé!!!!!" A pak už se jen kochala...

To je pohled na druhou stranu zahrady, tady rostou většinou ty vysoké. Možná uvidíte v koruně toho stromu vrcholek té nejvyšší, která se teprve chystá kvést, momentálně měří 2.20m.

Na tomto snímku jsem docela neúmyslně vyblejskla i Andělku s panem pěstitelem.....

Tady je v té koruně trochu vidět vrcholek lilie...

Už prý rozkvetly další a další a já mám přijít fotit a fotit. Doufám, že se rádi podíváte na to, co jste třeba ještě nikdy neviděli a když ne, tak nemusíte ....

Všem vám přeji pěkný sluníčkový den !!!!

Všichni dobří sousedé

Musím říci, že mám opravdu štěstí na sousedy ze všech světových stran, kteří objímají náš dům a zahrádku. Nemáme spolu žádné spory, nesváry, naopak se navzájem obdarováváme zahradními výpěstky a přebytky, všem nám po zahrádce běhají naši čtyřnozí miláčkové, všichni se rádi vidíme a i když přes plot, s chutí si pobesedujeme.

Včera u nás zazvonila sousedka "přes jedno", v ruce dvě hadovky, Stračku a v kyblíku krásný, malý ibišek a řekla: "přinesla jsem ti kvítečko, líbí se ti? Mně se líbila ta barva, tak jsem ti ho koupila." Mile mne překvapila, že si na mne vzpomněla, o penězích nechtěla ani slyšet. Ona už je taková, moje sousedka Andělka....

Krásně modrou Stračku mi donesla jen na ukázku, abych prý viděla jaká bude, až vyroste z té přísady, kterou mi dala. Už se moc těším, doufám, že se mi ji podaří vypěstovat, protože je moc pěkná a ta barva - no pohádka....

Ovšem neméně krásné jsou i okurky, které jsou už z mojí sklizně. Sedm sklenic, pro začátek dobrý, ne ???

Dnes jsem ještě připravila "DoDo". Možná si některá z vás vzpomene na tento polotovar - Dodělej doma. Korpus jsem mázla marmeládou, položila pár pokapaných piškotů, zalila pudingem a posypala rybízem. Kdo chtěl, mohl si přifouknout nezdravé šlehačky. No, dalo se to i jíst....

Přidám ještě moji růži, která by asi v tom deštivém počasí opadala, tak jsem ji ustřihla do vázy, pro potěchu oka...