Projekt "Výhled z okna"

O projektu "Výhled z okna " jsem se dozvěděla u svých blogových kamarádek.

Tato dobrá myšlenka se zrodila na blogu Sever-rat a navedla mne k účasti. Posílám snímek "dvojího pohledu" z okna, pohledu mého a našeho Bobíka. Tímto úzkým oknem uvidíte kousek naší ulice, která je v novotě - má nové chodníky, zelené trávníky a cestu. O účelnosti bych ale raději pomlčela.....

Je libo jarní sestřih ?

U nás už se stříhá, zkracuje a upravuje o stošest. Stromy se musí prořezat, neboť za miliony let, co u nás v parku rostou, vyrostly do takových rozměrů, že sahají skoro do nebe. Obrovité a štíhlé topoly. Když je silný vítr divím se, že ještě stojí na místě. Kvůli bezpečnosti se ale musí aspoň větve zakrátit a stromu tak odlehčit. Není to práce jednoduchá.

Park mám u domu, tak jsem udělala pár snímků pro vás, ale také pro sebe a pro naše děcka, aby se po čase podívaly, jak to tady v lednu 2012 vypadalo....

Dnešní ráno - pohled z okna na topol, který za chvíli bude vypadat úplně jinak....

Toto už jsou topoly podél cesty na nádraží...

Takoví obři zde za léta vyrostli....

Zdá se, že se to těm ptákům příliš nelíbí...

Obrázky vám také chci ukázat proto, abyste si všimli, jaká je u nás "zima". Zatímco na internetu čtu, že skoro celá republika je samá ledovka, že někde mají hromady sněhu, u nás....... skoro jaro...

A tak vás zavedu ještě na náměstí, když už jste k nám zavítali. Místní radnice...

A ještě kousek náměstí..

Vidíte někde snížek ??

V našem městě.

Možná, že by se někdo z vás chtěl podívat na některé památky, kterými se naše město může pochlubit. A tak pro ty z vás, které to zajímá, jsem se za nimi vydala s foťákem, abych vám je trochu přiblížila.

Kaple sv Jana Nepomuckého, stojí nedaleko židovského hřbitova. Vysoká je 6m, postavena v 18. století, poté obnovena v r.1876 a 1927.

Hřbitovní kaple (márnice) Panny Marie Bolestné byla založena v r. 1832 a je vysoká 12m. Ve věži kaple jsou dva zvony - sv. Josef a Panna Maria.

Socha sv. Václava z r. 1702

Socha sv. Anny, také z roku 1702, poslední obnova byla v r.1924, jejich dnešní stav vyžaduje rekonstrukci.

Socha sv. Jana Nepomuckého, původně z r.1729. Byla nově postavena v r.1946 protože ta původní byla zničena za 2. světové války.

A přicházíme na náměstí. Tomu vévodí Mariánský sloup o výšce 10.7m.

Na vrcholu sloupu stojí socha Neposkvrněného Početí Panny Marie. Pocházející z roku 1705. Byl restaurován naposled v r. 1996

Po stranách Mariánského sloupu stojí sochy sv. Floriána a sv. Vedelína z r. 1747

Na kříži, který je vysoký 5,8m je na podstavci latinsý nápis, který v překladu zní "Zde rozjímej o utrpení Syna Božího"

Sochy sv Cyrila a sv. Metoděje tvoří Sousoší sv. Kříže, pocházejí z roku 1899

Kříž u kostela - misijní. Byl postaven jezuity při misijích 30.8.1756, vysoký je 5.7m a na podstavci je dnes již špatně čitelný jednáctiřádkový nápis

Dřevěný kříž- misijní, postavený na jižní straně kostela Nanebevzetí Panny Marie,

Ústřední kříž hřbitova z roku 1861. Jedním z reliéfů je Panna Maria Kojetínská- vpředu na podstavci.

Křížová cesta - 13 reliéfů zastavení o rozměrech 90x70cm bylo původně zasazeno ve zdi hřbitova. Některé z reliéfů byly z důvodu záchrany a možnosti renovace dočasně deponovány mimo hřbitov. Otázkou je další umístění na vhodném místě hřbitova, protože některá zastavení jsou neodborně přemalována, a tím poškozena.

Musím se omluvit za kvalitu některých snímků. Jsou foceny někdy z těžko přístupného terénu, nebo za špatného světla - prostě to moc neumím...

Zasypala jsem vás hromadou obrázků. Doufám, že jsem vás tím neotrávila. Příští týden budu bez svého notebooku, budou se na něm provádět četné úpravy, tak bude přestávka. Ale mohu sledovat dění na PC mého manžela.

Židovský hřbitov

Místům, kde leží ostatky předků, je třeba podle židovské tradice prokazovat mimořádnou úctu, má být zaručena neporušitelnost hrobů na věčné časy.

Proto také najdeme i na kojetínském židovském hřbitově, ve srovnání s křesťanským hřbitovem, tolik starých náhrobků.

Až do 19.století se také židovské pomníky zásadně lišily od křesťanských.

Pro nedostatek místa a aby se vyloučilo porušení starých hrobů, byli neboštíci pochováváni v řadách vedle sebe. Zvláštní místo se vyhrazovalo jen rabínům.

Náhrobky jsou - zvané hebrejsky maceva typem stély - deskového náhrobního kamene, zapuštěného kolmo do země.

Kamenné náhrobky mají vyrytá vedle jména zesnulého, datum úmrtí podle způsobu datování a někdy i vhodné oslavné věty. Text vždy však končí tradiční náhrobní formulí zapsanou pěti hebrejskými písmeny a to i tehdy, kdy u novějších náhrobků už text není v hebrejštině.

Pozůstalí navštěvovali hrob zesnulého ve výroční den neboli o "jacajtu"(jidiš) a i při jiných příležitostech. Podle starého zvyku kladli Židé na hrob malé kamínky.

Náhrobky mají vedle náboženského významu cenu i jako zdroj kulturně-historických informací, poněvadž oslavné věty bývají často zhuštěným popisem práce zesnulého.

Podle pamětníků se poslední pohřeb konal 21.června 1942

27. března 1942 bylo 78 kojetínských Židů vlakem dopraveno do Olomouce a odtud transportem do Terezína. Z těchto 78 osob přežil jen Josef Soffer, kterému se podařilo přežít Terezín i Osvětim a až do svých 88 let žil ve Znojmě.

Při prohlídce hřbitova na mne dýchla atmosféra dob dávno minulých.

A nápis na náhrobcích: Tehi nišmato crura bi-cror ha-chajim

(kéž je jeho duše pojata do svazku věčného života)

Hřbitov se nachází za touto zdí.

A tady už jsem se vracela zpět, zase kolem vysoké zdi pěkně dolů do města..

Náš Jordán - rybník, který je hned vedle hřbitova a kam jsme chodili v zimě bruslit a sáňkovat - ale to už taky není pravda....

Doufám, že se vám moje procházka židovskou historií líbila, že jste se i něco dozvěděli o mém milovaném městě..