Jarně

Konečně to venku vypadá, že nás to jaro už nemine. Sice to není ještě to pravé ořechové, slunko se snaží, nebíčko má pěkně modrou barvičku, až na větřík, ten si nedá říct a fučí "ostošest".

Jsem ráda, že je po svátcích, že u nás v rodině na čas "utichly" oslavy a různá veselí .

Konečně se taky vydám na zahrádku a zahájím jarní práce...

Čemeřice letos bohatě kvete...

Podléžka - jaterník...

Moje poprve rozkvetlá převislá vrba...

A moje dvě rozkvetlé bledulenky...

Práve dnes má můj straší syn 50 roků. Oslava probíhala několik dní, na etapy...

Mezi všemi dary, které obdržel od rodiny, byla i tato šachovnice, je celá čokoládová...

Jestli si vzpomenete, ukazovala jsem před nedávnem čokoládové srdce, které dostal můj manžel k sedmdesátinám.

Je to paráda...

No a mně se podařilo stvořit takovou malou opičku - Teodora -

Sluníčko pěkně svítí, slibuje pěkný den! Tak si ho užívejte, mějte se parádně!

Ahoj příště!

Vaše Květa

Velikonoce

Sváteční, pohodové a sluníčkové jarní dny,

všem přeje

Květa

Veselé Velikonoce!

Domácí přítel

Včera jsem se vypravila do Repech na setkání Ženského klubu. Nejsem zatím členkou, ale kdo ví... Podařilo se to tentokráte i sestře Helence, která přijela ze severní Moravy vláčkem a obě nás dopravil na místo můj starší syn Martin.

Penzion Lada "praskal ve švech", bylo opět plno. Děvčata přivezla ukázat svoje pěkné a zajímavé tvoření, bylo se na co dívat a obdivovat. Vyměnily jsme si drobné dárečky, něco přikoupily pro radost.

Přivezla jsem děvčatům "na chuť" Domácího přítele, snad přišel vhod. Slíbila jsem napsat jednoduchý recept:

Domácí přítel

40 dkg hladké mouky

25 dkg moučkového cukru

3 celá vejce

špetka soli

špetka prášku do pečiva

Vypracujeme těsto, vyválíme plát asi 6 cm široký, poklademe sekanými opříšky, brusinkami, hrozinkami, kandovaným ovocem atd. Plát sbalíma, dáme na pečící papír a upečeme.

Teplotu a dobu pečení si každý stanoví sám. Já jsem pekla na 175°C, dorůžova...

Ale POZOR!

Nakrájet musíme teplé!!!!!!!! Nejlépe kráječem na chleba.

Je to takové chroupáníčko, snad vám příjde vhod!

A tak nějak to vypadá...

Co jsem si přivezla?

Hela je přebornice na drátek a od Jitky výborný med, který jsem hned dnes ráno použila k mému dalšímu léčení. Pořád mě ještě bolí v krku...

Aby se ty drobnosti lépe vyjímaly, použila jsem modrý, velký vyšívaný obrus, přeložený vpůli.

Možná stojí za zmínku, že ta výšivka je dílem mého syna Martina, který ubrus vyšil naší Jance svatebním darem. Ale to už je pěkná řádka let. Myslím, že 30 ??? To byl ještě student VÚT v Brně, příští týden už oslaví svoji první padesátku !

Tentokráte jsem nic nanafotila, snad jen tyto dva malé jezevčíčky, kteří určitě patří k Ladě a kteří nás pěkně přivítali a taky se s náma hezky rozloučili...

Tito dva "pantáti" se loučí i s vámi. Mějte se pěkně a opatrujte se.

Zítra začína JARO, tak snad i to teplíčko konečně dorazí...

Ahojte všichni!

Vaše Květa

Skřítek Vítek

Podlehla jsem vášni - háčkování hraček. Od vánočních svátků, kdy jsem se poprve pokoušela o žirafku, jsem těch postaviček stvořila několik. Některé kousky si už rozebrala rodinka a já dostávám nové úkoly. Adélka si přeje uháčkovat dráčka a další opička, v pořadí už čtvrtá, bude mít brzy svého opatrovníka.

Včera jsem dokončila "Zahradního skřítka Vítka". Návod jsem si zakoupila u Kamlin, která má moc pěkné věcičky.

Skřítek se mi moc líbil hlavně pro ty jeho krásně veliké, upracované ruce, nožky s palcem tak velkým, že mi téměř připomínaly ty moje, vybočené. Hned jsem se proto do něho zamilovala a do úmoru jsem se snažila ty prstíky napodobit.

A tady je, můj pomocník skřítek Vítek...

Moc by mu to slušelo mezi kytičkama na zahrádce, některé kvetou - čemeřice, jaterník, sedmikrásky, petrklíč, ale je mokro a já se raději zdržuju doma, protože beru antibiotika, necítím se nejlíp.

Tak jsem ho vyblejskla aspoň s hyacintem...

Mám takový dojem, že Vítek u mne dlouho nezůstane, včera jsem dostala avízo od jednoho člena naší velké rodinky, že by byl rád, kdyby se k nim přestěhoval . Tak se budeme asi loučit...

Nevím, nevím, kdy se konečně počasí trochu umoudří, kdy vykoukne sluníčko a ohřeje nás. Moc bychom to všichni přivítali. Zatím je zima a zataženo, to není nic pro mne.

Ale i přes to všechno vás moc zdravím a přeji pěkné dny!

Vaše Květa

Sedmdesát

V sobotu se u nás slavila manželova sedmdesátka. Až jsem se lekla, jak ten čas letí! Vždyť starší syn bude mít tento měsíc padesát a mne na podzim ta sedmdesátka určitě nemine.

A tak jsme se opět všichni setkali, abychom trochu poklábosili a předali dárečky, kterých bylo požehnaně...

Přáníčka od těch nejbližších...

Marcipánový dort s PC, s kafíčkem a na monitoru hafák podobný Bobíkovi - od Slováků...

Čokoládové srdce od rodinky staršího syna Martina - od Spodňáků...

Nový, chytrý mobil od Slováků...

Něco od muziky...

Pro zdraví a na cvičení ruky a paměti...

Brňáci přinesli dědečkovi něco na zub...

Nějaké čtivo a luštění nejen u stolu...

Tady je moje reportáž z oslavy u konce...

Milušce ukážu kvetoucí "kropenatou" růžovou fialinku a bílou, trošinku domodra, poslala jsem lísteček...

A nakonec na vás zamávají moje dvě nové hračky - opička Koko a pejsek Reček...

Přeji vám všem pěkný březnový den, u nás svítí sluníčko, hned je veseleji.

Mějte se príma!

Vaše Květa