Zapalme si první adventní

Dnes je první adventní neděle a tak si zapálíme první svíčku. Já nemám adventní věnec, vyřešila jsem to letos opět po svém.

Protože bych u zapálené svíčky na věnci musela asi celou dobu sedět, neboť člověk nikdy neví co se může stát, zapálila jsem svíčku samostatně, připadá mi to u nás doma bezpečnější.

Svíčka pěkně voní...

Odpoledne jsem uvařila kafe, pěkně jsme se s manželem usadili a poslouchali audioknihu Betty MacDonaldové - Co život dal a vzal. Je to moje oblíbené dílko. Nemusela jsem ani obracet stránky, jen jsem si četbu užívala...

Audioknihu jsem dostala od Brňáků k mým říjnovým narozkám i s krásnou kyticí...

Byla to jen krátká návštěva, k večeru se zase vytratili. Děti se bavily jak se dalo. Venku nebylo na procházky, tak jsem našla nějaké hry a hlavolamy. A tak se lámaly hlavy...

Tak třeba tady, ty Bláznivé žaby. Je to docela zábavné a vůbec ne jednoduché. Jsou to kartičky plné torza žab, které se musí poskládat tak, aby na sebe navazovaly. Tuto zábavu nám přivezly sestřenice z Kanady, dostaly ji od letecké společnosti, aby se zabavily na dlouhé cestě do Česka. A nám přišla náramně vhod!

Někdo, jako například já, se s tím morduje třeba celé odpoledne bez výsledku a takový Bertík, tomu se to povedlo hned napoprve...

Správné luštění se nedá zapamatovat, je to spíše o štěstí...

I Kuba byl úspěšný...

A ještě hlavolam se srdíčkem. Jak jen ho dostat ven?????

Tak jsem si popovídali, řekli si, co jsme chtěli. Děti si odnesly všechny čepice, co jsem uštrykovala a všichni odfrčeli domů...

Adélka má sádru, zlomila si asi před měsícem ruku v zápěstí, ale myslím, že už ji dlouho mít nebude...

Tak to jsou oni, moje nejmladší vnoučátka...

Děkuji vám za návštěvu, užívejte v klidu adventní pohodu. Přeji vám příjemný, nový týden!

Vaše Květa

Stále dokola

Tak vám ten článeček dnes opět namixuju. Nic zvláštního se neděje, ale přece jenom se něco najde, co není až tak běžné.

Minulý týden jsem na zahrádce hrabala listí a upoutal mě záhonek s jahodama. Že by ty listy byly tak hodně červené? Ba ne, to nebyly listy ale téměř zralé jahody. Tak jsem je utrhla, omyla, že je vyfotím, ale napřed je jdu ukázat manželovi. Úplně jsem zapomněla na focení a neprozřetelně jsem mu řekla, ať si je sní. Až pak jsem si uvědomila, že to nejdůležitější, co jsem chtěla, jsem nevyblejskla. Tak aspoň ten záhonek...

Je jich plný záhonek. Kdyby bylo ještě pár dní sluníčko, myslím, že by se ještě nějaké červené našly...

V bedýnce na chodbě mi dozrála rajčata. Už nejsou tak dobrá jako v létě, ještě nevím, co s nima podniknu...

A jsou tu zase sovy. Foceno v sobotu...

Proti obloze se špatn fotí, můj foťák není nic moc, líp jsem to nesvedla...

A to bych nebyla ani já, kdybych nepřidala zase dvě čepice. Ale už s nima opravdu končím, vymyslím nějakou jinou háčkovací či pletací, večerní činnost...

To focení u mne není vůbec jednoduché. Musela jsem čepice narazit na "melátko", aby měla vůbec nějaký tvar...

Tuto čepku si nechám. Když bude moc fučet, narazím ji na palici. Budu sice vypadat jak jelito, ale budu v teple...

Tak to je ve zkratce vše.

Momentálně svítí sluníčko, sice zubaté, ale svítí, hned má člověk lepší náladu.

Mějte se moc pěkně v tom novém týdnu, opatrujte se a neztrácejte elán a optimismus!

Ahoj! Vaše Květa

Jsou zpět

Asi před dvěma týdny jsem při ranní procházce s Bobíkem zjistila, že se k nám opět vrátily sovy. Na břízkách, mezi domy si sedí Kalousi ušatí a zřejmě se jim tady moc líbí. Dnes jsem jich na jednom stromě napočítala 17 kousků.

Asi dvě zimy po nich nebylo ani vidu, ani slechu, neboť firma pokládala v cestě nové potrubí, takže v rozkopané ulici jim to zřejmě moc nevonělo a tak se vytratily.

Ale teď jsou zpět a jak opadávají břízkám "zlaté vlasy", budu na ně lépe vidět i lépe fotit...

Mžourají na mne a určitě se diví, cože to ta osoba na ně čučí?

Toto je ta ulice s břízkami...

To jsou snímky focené před 14 dny, teď už jich sedí daleko víc...

Aź vezmu zase foťák, tak pořídím nějaké nové snímky a ukážu...

Teď zase další čepice z moji lidové tvořivosti. Některému vnoučeti se snad bude hodit...

A protože vám předvádím "všehochuť", tak ještě pár kvíteček.

Dnes jsem si koupila bílý Vánoční kaktus...

a manželovi prasátečko pro štěstí. Manžel už je z nemocnice týden doma a já mám hodně běhání. Obstarat nové léky, oběhnout lékaře a spolu pak kontroly atd. K tomu jsme ještě v neděli měli malíře a tak zase všechno pěkně uklidit a uložit.

Pomohl mi syn a Honzíkem. Sama bych to nezvládla.

A mám taky jednu hodnou kamarádku Alenku ve Varech, která mě zásobuje kytičkama. Podívejte, jak mi krásně nakvétají...

Tato Tořivka odkvetla asi před měsícem a už si zase vesele kvete ...

A malé fialinky...

Že jsou krásné???

Tak a já jdu zase pracovat, máme ještě hoooodně ukládání věcí na místo, jak to tak vidím, tak ještě asi na týden...

Mějte se moc pěkně, ať vás neodfoukne ten vichr vichrovatý. Ať nám vydrží teplíčko ještě třeba do Vánoc. Sluníčko u nás vesele svítí a na teploměru vidím 18°C...

Tak ahoj!

Vaše Květa