Setkání

Včera mne navštívila moje milá sestra Helenka. Sem tam se setkáváme, abychom prodebatovaly zaručeně nejdůležitější věci na světě. My, zasloužilé matky a babičky si máme vždycky co povídat, takže čas rychle ubíhal a my jsme prošly město, hřbitov a hlavně moji zahrádku. Počasí se nám vydařilo a já jsem něco vyfotila.........

Začal kvést oranžový kuklík.

Jahůdka také hledá své místo na slunci.

Na tento koberec vždy netrpělivě čekám, vždycky oživí zahrádku pěknou barvou.

A tento koberec taky není k zahození, je to cestička ze sedmikrásek a pampelišek.

Na skalce na kameni jsou malinkaté kaktusky, které tam přezimují a na jaře je jich vždy o něco víc.

Už se objevily i nízké fialové kosatečky a hned po nich budou kvést žluté.

Nakonec se mi podařilo zvěčnit pilnou mámu kosici, která svědomitě hledá potravu pro mladé. Na moji zahrádce mají ptáčci klid, dobře se jim u mne žije.

Rozkvetlá zahrádka

Včerejší odpoledne jsem strávila na zahrádce, abych se pokochala krásou květin, ale hlavně jsem přišla připravit záhon na rajčata a okurky. Projděte se se mnou....

A zatím, co já jsem si hrbila záda, moji milí pomocníci se vyhřívali na stole na sluníčku.

Ještě vám ukážu snímek z dnešního dne, který jsem pořídila při cestě na nádraží - krásná vilka s rozkvetlými magnoliemi, Radost pohledět.

Vzpomínka

Já vím, že je to vlastně jen rodinná záležitost, ale chci vám ukázat fotografii mojí a Helenčiny maminky.  V těchto dnech by oslavila devadesáté narozeniny. Pro nás byla tím nejhodnějším a nejkrásnějším člověkem na celém světě.

Hrad

Protože se v poslední době pohybuji jen mezi domovem, zahrádkou a nemocnicí, nemám, bohužel, moc možností na focení. Ale dnes vám ukážu hrad, který máme v našem městě a to přímo na vlakovém nádraží.

Při cestě parkem jsem žasla, jak krásně květou stromy. Toto je taková planá třešnička. Mívá jen malé plody.

Návštěva

Včera přijeli Brňáci a jeli jsem společně na návštěvu do nemocnice.

Areál nemocnice je rozlehlý, po návštěvě si naši malí hned našli zábavu v trávě.

Maminka Bertíkovi udělala prstýnek a naši Adélce věneček. Ten se jí moc líbil a začala zkoumat, jestli je k snědku.

Okamžiky dnešního dne

Sluníčko vychází. Copak nám počasí dnes přichystá?

V poledne odjíždím vlakem a snažím se udělat pár snímků . Hned první je řeka Morava, která protéká naším městem. Bohužel, fotka není kvalitní, je tam dobře vidět i okno, za kterým sedím. Ale stačila jsem za jízdy pořídit jen ten jeden, tak si odmyslete ty nedokonalosti.

Další obrázky jsou listnaté lesy kolem trati,

mají takovou krásnou svěží zeleň, že jsem neodolala a fotím .

A toto už jsou obrázky ze zahrádky, když jsem se vrátila a byla jsem překvapená, jak už začínají krásně kvést tulipánci

Večerní pozdrav

Všem našim příznivcům, kteří drží palečky,  posílám večerní pozdrav . Operace se prý zdařila, zítra budu vědět víc, jedu na místo činu.

Sladká dobrota

Včera jsem upekla koláč, který je jednoduchý a hlavně žádné vážení. Ale až jsem ho rozkrájela a pojídala u kafe, tak mne napadlo vám napsat recept. Možná že ho taky pečete. Já mu říkám Americký koláč.

Rozpis: 4 hrnky nakrájených jablíček na kostičky

            2 hrnky polohrubé mouky

            2 hrnky cukru krupice (nemusí být ani tolik)

            1/2 hrnku oleje

            2 lžičky skořice

            1 lžička zažívací sody

            4 vejce

               hrst sekaných ořechů   

       Všechno se to promíchá, dá na vymazaný plech a upeče se.  Nepíšu na kolik stupnů, protože peču od oka, ale mám dojem že na 180. To už nechám na vás. Ten koláč je fakt dobrý, rychlý, není pracný, takové pečení mám nejraději.

Takže pak nakrájíme, kdo to má zapotřebí - naplácá na to i šlehačku.

Jestli nevěříte, zeptejte se Helenky, že je fakt výborný.

                                                        Dobrou chuť!     

Zahrádka je lék

Dnes jsem si natrhala do vázičky - fialky / nefialky -  protože nejsou ani fialové, ani bílé, ale jsou kropenaté. Sice nevoní, ale jsou zajímavé. Přidala jsem k nim i barvínek, ten zrovna teď krásně kvete .

Je to zajímavá kytička a pěkná.

A ještě pěkně vybarvený petrklíč, krásná narciska s oranžovým středem a nízké  - říkám tomu sluníčko - kytička, která nevím jak se jmenuje, ale jak vysvitne slunce, hned se rozevře.

Krok do neznáma

Včerejší večer mě zklamal. Můj manžel chodí o francouzské holi - po nemoci. Včera na předsíni se nějak nešťastně zamotal při chůzi do koberce a já jsem uslyšela jen dutou ránu a manžela, který ležel na zemi a sténal. Se synem se nám ho podařilo posadit do křesla a čekali jsme , jak se situace vyvine. Bohužel  ho kolem půlnoci musela sanitka odvést do nemocnice a dnes jsem se dozvěděla, že si zlomil krček - to je asi v kloubu? Nejsem v tom zběhlá. Takže ho budou v pondělí operovat. Doufám, že to dobře dopadne a bude moci chodit aspoň tak, jak doposud - čili nic moc, ale chodit.

Takže mám o starost víc. Píšu to proto, že asi teď nějakou dobu budu blog zanedbávat, budu jezdit do nemocnice.