Každý všední den, když s Bobíkem vyrážíme na pravidelnou ranní procházku, potkáváme školáky, žáky školou povinné i studenty místního gymnázia. Někteří jsou místní, ostatní - přespolňáci. Ti se sjíždí z okolí vlakem či autobusem.
Někdy se musím i pousmát.
Potkávám dívenky drobné, dalo by se říci taková "tintítka"v krátkých sukýnkách, pěkně nalíčené, odbarvenou ofinku v ruce nepostradatelnou cigaretku...
Potkávám kluky školáky, kteří si tu cigaretku klidně zapálí vedle školních vrat a vůbec si nedělají starost o to, že je třeba při kouření přistihne učitel.
Jejich slovní zásoba není nikterak bohatá, je spíše okořeněná jadrnými výrazy, což se netýká, ani náhodou, jen chlapců.
Potkávám i takové kluky, kteří, ač je teplota po nulou, dokáží jít v triku s krátkým rukávem a v kraťasech, jen tak v botách "naboso", s červeným nosem a s husí kůží po těle. Ti ale nemají v puse tu cigaretku, jsou to zřejmě sportovci a otužilci...
A když jde velká parta, klidně si bouchnou i petardu, aby postrašili staré lidi a vylekali procházející pejskaře. Vždyť je to sranda....
Ale jsou i takoví slušňáci, kteří vám klidně vyhnou na chodníku, aby jste nemuseli jít trávníkem, když oni jdou vedle sebe...
V žádném případě nechci moralizovat, ani kritizovat. Jen si sama pro sebe srovnávám dobu mých studií, dobu dávno minulou. Zdá se mi, že dnešní mládež je sebevědomější, smělejší, drzejší, že jí někdy chybí zdravá ctižádost, sebeúcta a pokora...
Je to ovšem jen můj názor, moje úvaha a zamyšlení a možná, že je to všechno úplně jinak.
Prostě - je jiná doba!
Žádné komentáře:
Okomentovat