Psala jsem na svém blogu o tom, že letos mám levandulky velice poskrovnu - skoro žádnou.
Včera jsem se přesvědčila, že mé článečky čtou i moji příbuzní v zahraničí. Odpoledne totiž zvonil balíkový pošťák a předával mi velikou krabici. Protože jsem nečekala žádnou zásilku, byla jsem překvapená a honem jsem běžela domů, abych se konečně dozvěděla co je uvnitř.
Ten balíček podezřele krásně voněl, přestože byl dokonale zabalený. Říkala jsem si, že asi byl uložen někde vedle levandule, taková to byla silná vůně.
A opravdu, byla tam. Plná krabice krásné, voňavé "německé" levandulky....
Okamžitě jsem ji rozložila a vyhledala pár stébel na paličky, dokud byla ještě čerstvá. Ovšem neměla jsem doma žádnou solidní stužku, nakonec jsem přece jenom nějakou vyštráchala a umotala tři paličky.
Díky mým milým a hodným příbuzným, mám zásobu voňavé rostlinky na plnění pytlíčků, srdíček a jiných závěsných "voniček"..
Už teď to u nás v obýváku a v ložnici voní jako v parfumérii, je to příjemné...
Včera na zahradě jsem prohlížela Datury - Andělské trumpety. Najednou jsem se lekla. Na vrchním listu se procházelo cosi docela velkého, s dlouhýma nohama a hlavně s táááááákovýma dlouhýma tykadýlkama.
Byl to nádherný brouček a já jsem byla rázem u vytržení, protože takového krasavce jsem živého nikdy neviděla. Snad jen na obrázku od pana Sekory o Ferdovi Mravencovi...
Zase mám nekvalitní obrázky. Jednou rukou držím list a druhou mačkám spoušť. V Atlasu brouků jsem se dozvěděla, že patří k Tesaříkovitým a je to Kozlíček. Těch je taky více druhů, jsem ráda, že jsem se s ním seznámila....
A představte si, fotila jsem v poledne, odpoledne si ještě pořád hověl na lístku i večer tam byl.
Ráno jsem ho zřejmě probudila, asi se mu dobře u nás spinkalo...
Mějte se pěkně, užívejte nastávající víkend. Já se budu těšit na úterý, jedeme s manželem a se synem na besedu k sestře Heli. Prohlídnu si její zahrádku, poklábosíme, určitě i něco dobrého sníme a s dobrým pocitem pomašírujeme zpět do stereotypu...
Vaše Květa
Žádné komentáře:
Okomentovat