Mám odjakživa "neposedné ruce". Fakt, neposedí ani chvíli. Jen když spím, tak odpočívají.
Háčkování mne zcela pohltilo. A tak večer u televize vždycky něco kluntám. Ne, že bych byla dokonale znalá této techniky, ale vždycky se v té moji makovici něco vylíhne a já hned nechám pracovat svoji fantazii a něco nového, co tu ještě zaručeně nebylo, ze mne vypadne....
Tak například čepička pro Adélku. Snad jí bude, nemám tady k dispozici její hlavičku, ta je v Brně...
Napadlo mne, vyzkoušet ji na Kulíškovi.....
Další čepka je bílá, moc se mi nepovedla, hlavně příze se mi zdá dost tvrdá. No, uvidíme, co na to Adélka, možná ji také spadne až na nos...
Doháčkovala jsem ještě fialkový lem a vyzkoušela na "Boženě"...
Božena Němcová ovšem měla dozajista hlavu trochu větší, než naše tříletá Áďa, ale kdo ví....
Tuto šedou čepici jsem původně v zimě háčkovala pro sebe, dle návodu Helenky Liškové. Nemůžu pochopit, že všem okolo mne sluší čepice, klobouky, rádiovky, barety, ale já si připadám, jako kdybych měla na hlavě obrácený květináč - no, tak zase nic!
Dokonce i ta Božena v čepici vypadá líp než já...
A tady je moje "veledílo" pohromadě. Doufám, že se nedíváte moc zblízka a nepátráte po nepřesnostech a chybách. Upozorňovala jsem předem na moji bujnou fantazii...
Mějte se moc príma a užívejte víkendu, má být teploučko, tak snad už bude konečně to jaro !!!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat