Tak tu máme jaro

Někdy to sice vypadá jak v zimě, ale pořád je ještě duben - takže ještě tam budem...

Mám tady pár obrázků ze zahrádky, zatím se to všechno klube na svět, často jsem překvapená, cože mi to tady vyrostlo. Práce je jako "na kostele", čekám, až bude více sluníčka, aby mě trochu zahřálo a bylo veseleji...

Modřence mi rostou úplně všude, nedají se zlikvidovat...

Zrovna tak čemeřice...

Kvete koniklec červená,,bílá a dnes už rozkvetla i modrá...

Kočička už je v poslední fázi kvetení, pomalu opadává. Ale těch včeliček co tady bylo!

Ale i bylinky mi dělají radost - libeček a rebarbora...

Taky jsme se potěšili, po dlouhé době přijeli mladí z Borotic a my jsme zjistili, jak nám ta vnoučata vyrostla...

 To je ta naše sešlost. Adélka musela vyzkoušet dědův vozík a taky plošinu. Takže se u nás jezdilo, vozilo, jedlo. A pak to babička všechno uklízela dva dny. Bětuška,Adélka,Bertík mamina Martina a tata Kuba. Jsme rádi, že se máme!

Bětuška mezi Rusalkama...

A to je naše Róza, pro mne je Hrozinka. Je moooc veliká, podle našeho Bobíčka a Ťapinky. Je moc milá a mazlivá...

  To je naše nejmladší vnouče - naše Alžbětka, naše princezna...

Moje reportáž o pátku je u konce. Mějte se príma a mějte dobrou náladu!

Květa