Od pátku se manžel pyšní novým chodítkem, které mu plně hradí pojišťovna. Zatím měl zapůjčené z místní Charity, za což jim patří veliký dík. Podívejte, jak je krásné, praktické a elegantní. Navíc je modré - hmm, bude se mně barvou hodit ke kuchyni.....
A zde je spokojený majitel .....
Není divu, že hned jak jsem rodině mejlíkem ukázala dědovo náááádherné chodítko, v sobotu, krátce po poledni, někdo klepe na dveře - spíše buší - a když se otevřou........ kdo to je ? Brňátka, přijela s tátou vláčkem omrknout ten zázrak a vyzkoušet, jak se na něm sedí....
Přijeli tentokráte neohlášeně, takže babička Květuška v zástěře, zrovna dopekla Marlenky (podle Alis), všude pečící papír, plechy, karamelový krém atd. No prostě roztaháno. Ale syn tvrdí, že je to tak príma, aspoň pořád nechystám a nesnáším jídlo, že jsme ještě nikdy nehladověli...
To je "obrázek v rozpracování", moučníku už stejně půlka chyběla. Musím ale říci, že Marlenky jsou vskutku skvostné, dělala jsem je poprve a určitě ne naposledy....
A opět se to v bytě upravilo tak jako vždy, aby bylo dost místa na hraní a zábavu. Naše Adélka předvedla nějaký neurčitý druh tance, snad břišního, to nevím. Ona, jak uvidí nějaký větší kus látky, osušku, šátek, okamžitě se promění ve vílu, princeznu, tanečnici. Vzpomněla jsem si, že mám schovaný velikánský hedvábný šátek, který jsme hned upotřebily ke stvoření tanečního úboru. A za to nám Adélka předvedla kus z jejího umění....
Další zábavou této dvojice je hra na nádraží, na vlak a motorák. Vylezou si v obýváku "na hrázku" a už fičíme do Brna. Musím konstatovat, že tato hra slavila vždycky úspěch u všech našich, dnes již odrostlých, vnoučat.
Za tou "hrázkou" je moje království, kde zrovna teď sedím a píši tuto reportáž ....
Potom nastalo velké focení, tak snad asoň jednu společnou ...
Ze zkušební jízdy chodítkem sice nemám žádný dokument, ale zato mám fotky z nádraží před odjezdem rychlíku do Brna....
A tady už babičce tekly slzy.....
Žádné komentáře:
Okomentovat