Dnešek nám připravil krásnou křišťálovou podívanou. I když byla děsná zima, vzala jsem foťák a vydala jsem se ulovit kousek té sněhové pohádky. Musím se přiznat, že mi mrzla brada, nos a záblo mne do noh, ale ukořistila jsem to, co jsem chtěla.
Dívejte se. tady se začíná moje malá, okružní cesta...
A kam jsem se až dostala? Vidíte je? Sedí tady na bříze, tentokráte ještě blíže k domům, že by jim byla přece jenom zima tak jako mně?
Tentokráte se mi sovy podařilo lépe zachytit...
A to už jsem se vracela domů. Co říkáte moji výzdobě na vchodových dveřích? Jde to?
Ještě jsem chtěla ukázat množství sněhu na našem dvoře. Dnes na štěstí nepadal, jinak už nevím, kam bych ho odklízela...
V té hromadě sněhu se ztrácí náš, skoro bílý Bobíček...
A pohled na náš zasněžený domeček ze dvora. Na balkoně je zavěšené krmítko a na balkónové okno, které je od kuchyně, se slétá opeřená havěť, včetně strakapouda.
Žádné komentáře:
Okomentovat