A jsme v novém roce!
Doufám, že pro mne nebude tak hektický, jako ten předešlý. Doufám, že bude přívětivější, laskavější a hlavně zdravější pro celou moji rodinku.
Malé ohlédnutí za posledními dny starého roku...
Takový byl a zatím ještě stále je, náš vánoční stromeček. Jsou na něm hlavně staré ozdoby, ještě po manželových rodičích. Např. tento mlýn a betlém, jsou to papírové ozdůbky a moc se mi líbí. Akorát nejdou dobře nafotit...
Na stole jsem měla i tuto malou sestavu...
Tento andělíček se usadil na rohu televize a mám takový dojem, že je mu tam dobře. Nikomu nepřekáží a shlíží na nás, jak se snažíme odpočívat...
V předvánočním týdnu jsem byla pozvaná ředitelkou dobromilického muzea na vánoční jarmark s tím, abych tady vystavila svoje háčkované hračky. Kolem se bylo na co dívat. Vánoční atmosféra tady rozhodně zavládla. Mohli jsme vidět pěkné tvoření dětí z mateřské školky i dětí ze školní družiny. Svá dílka předvedli senioři z Prostějova a mezi jinými vystavili keramiku místní tvořílci. K vidění i k prodeji tady bylo spoustu perníčků, vánočních ozdob, svícnů a věnečků, zkrátka vánoční čas...
Já jsem neodolala a koupila jsem si tyto dva parádní polštářky a ještě krásný perníkový stromeček, nějakou keramiku atd, ale tu jsem věnovala k Vánocům...
Ještě k mým hračkám, ten kdo neviděl, tohoto sktřítka Vítka si objednal pán z Prahy - snad se tam má dobře...
Pod stromečkem jsme všichni našli spoustu krásných dárků. Třeba tento obrázek našich nejmladších vnoučat. Tady je vidět, jak ten čas letí. Bertík měl na Tři krále 11 let. Adélka v dubnu bude mít 10 a malá naše - vymodlená Bětulinka, měla už dva roky...
A tak jsme se všichni postupně setkávali, radovali se a veselili...
Tady je jedna šťastná rodinka, Martina je rok po transplantaci, jako vždy usměvavá, milá a prý se cítí dobře...
Nakonec pohled do naší zahrádky. Všechny tyto stromy se mají v sobotu pokácet. Je to náš "soukromý les o devíti stromech"se sousedem. Za nimi vidíte cihlovou zeď, je to stará stavba, patřící k nynější poliklinice, kde byly garáže a prádelna a já nevím co ještě. Pán to celé koupil, opravil a bude pokračovat v úpravách dál. Stromy se musí prý vykácet, že jejich kořeny rostou pod tu budovu a mahly by ji nadzvednout. A to má pravdu.
Já budu ráda, neboť, když je velký vítr, smrk se kymácí a já se bojím, že se jednou zlomí a skácí se sám.
Tak snad to všechno dobře dopadne!
Mějte se moc hezky, ať ten nový rok je lepší a šťastnější, tak, jak si to přejeme!
Vaše Květa
