Už jsem se cítila provinile. Háčkuju jen samé pandrláky a abych taky uháčkovala, nebo upletla něco pro Bobíka, který potřebuje nějaký kabátek, k tomu jsem se dostala až teď, ve svátky.
Koupené "převleky" mu nesedí, buď jsou velké, široké, nebo mají suchý zip a to on nemá rád.
Bobík je už starý pán, ve Vánoce měl 12 roků a po celou dobu se potýkáme s různými neduhy, jako např. petardy, bouřky,
"zpívání větru" když profukuje ap. Nevím, kde k tomu všemu přišel. Máme ho od štěněte a nikdy nikdo ho netrestal, nikdy mu nikdo neublížil, samotný ven nechodí, že by ho něco vystrašilo - prostě je to bázlivec bázlivá a tak ho musíme brát.
Na druhou stranu, když máme návštěvu, hned všechny vítá, přinese své hračky a vyžaduje pozornost.
Jeho zdraví už není OK, chybí mu zuby, má problém s vyprazdňováním, má kýlu, sem tam musí dostat nějaký ten paták "na přilepšenou", ale lítá stále jak čert a jíst mu chutná. Paní doktorka říká, že je ještě čilouš...
A protože je to člen rodiny, náš milovánek, tak jsme rádi, že je tady s náma...
Upletla jsem mu takový "pléd", ten mu nejvíc sedí...
Protože má "šráčky", musela jsem za krkem vyplést dírku na vodítko.
A aby byl parádník a origoš, přišila jsme cedulku "Hand made".
No řekněte, nejsme šikovní?
A tak mu to slušelo - zkoušíme...
Manekýn...
Dnes ráno jsme šli "udělat dojem" na ostatní pejsky, ale žádného jsme nepotkali. Asi už byli všichni doma v teple.
A tak jsme raději pospíchali do teplíčka i my...
U nás zatím nesněží, jen fučí studený vítr, snad se nám nějaká kalamita vyhne, kdo ví...
Tak se mějte všichni moc pěkně, ať vás nezasype sníh a neodfoukne vítr, ať vás neskolí chřipajzna!
Vaše Květa
