Babí léto?

Ve čtvrtek to fakt chvíli vypadalo, že jo. Svítilo sluníčko a já jsem na zahrádce"něco ryla". Pak mě to mírně zmohlo, tak jsem si sedla na pařez, který jsem nechala v zemi po našem velikánském smrku, abych nabrala sílu. Kochám se svojí zahrádkou, když tu vidím dlooouhou, bílou nitku, která se třepotá ve větru, aby se usadila na Rakytníku  No a bylo to Babí léto...

A dobře, že jsem se šla podívat, uviděla jsem tady zeleného "koníka" , tak jsem ho vzala na ruku, abych se s ním na památku vyblejskla. Chvíli pózoval, pak už ho to přestalo zřejmě bavit a odletěl...

Mám takový dojem, že tento můj "kulatý" keř se jmenuje Brslen. Ale ať se jmenuje jak se jmenuje, krásně se obsypal barevnými plody...

 

Mile mě překvapil tento podzimní krokus. Ten jsem sadila vloni. letos jsem dosadila další cibuloviny - tulipány, narcisky, krokusy i malé řepčíky. Marně jsem hledala nějaké volné místečko, ale nakonec se to přece jenom povedlo. Uvidíme na jaře, jak se budu divit, co že mi to tady vyrostlo...

Tato krásná, barevná kytička je poslední dnešní ukázka. Ať dělám, co dělám, víc ze sebe nevytřepu. Protože nikam nechodím, nejezdím - ač bych moc ráda, nemám žádnou inspiraci na nějaké zajímavé obrázky. Ale snad i takové moje momentky někdy přijdou vhod - jen tak pro potěšení...

Mějte se pěkně, nezapomeňte "na dobré vychování"  při pandemii - ať to všechno zvládneme!

Květa