Adélčina maminka mi řekla, že by se Adélce hodila nějaká háčkovaná čepička na jaro. Tak jsem se pustila do díla a čepiček jsem uháčkovala celkem pět. Nevím sice, jak Adélce budou, protože jsem dostala jen její míry, hlavička zůstala v Brně.
Ale nějaká záchrana přece jen byla. Moje modelka Božena, není jen tak nějaká. Je to Božena Němcová, práce mého zesnulého akademického strýce Zdeňka Krybuse, který byl bratrem moji maminky a jeho sochařské umění najdete i v některých z našich měst. Moje maminka si tohoto díla moc vážila a Boženu měla v obývacím pokoji na skříni. Když už bylo Boženě u maminky těsno, neboť se stěhovala k sestře Heli, busta zůstala u nás. Naše Janka jí nabarvila na růžovo rty a někdy nasadila dokonce i sluchátka. No, moderní to žena!
Až se mně jí jednou zželelo a usoudila jsem, že mi bude sloužit coby model. V tomto případě jsem, na její spisovatelskou hlavu, narafičila postupně Adélčiných pět čepic. Čepice se vešly na hlavu i s drdólem. Tak snad budou dobré.
Tady jsou....
Tak co říkáte? Budou se líbit? Myslím ale, že jich letos už moc neužije, za chvíli tady máme léto, snad jí na rok ještě budou....
A nakonec ještě moje kvetoucí kytičky v bytě...
Včera u nás pěkně popršelo, dnes pro změnu svítí od rána sluníčko. Bude asi pěkný den.
Tak si ten sváteční užijte v pohodě i vy, moje milé blogérečky!
Vaše Květa
Žádné komentáře:
Okomentovat