Vždycky, když na některém blogu vidím krásné, háčkované dečky, vzpomenu si, že i já jich mám také pár uložených ve skříni. Já jsem si však s nimi nedala tu práci. Jsou to všechno výrobky moji tety Andělky, která už dávno není mezi námi.
Dečky jsou jemné, pletené.
Když jsem byla malá, o Vánocích se naše široké příbuzenstvo setkávalo v Holešově v malilinkatém bytečku tety Aničky a strýce Bohuše. Oni něměli děti, proto se vždycky na setkání těšili a my všichni ostatní, hlavně děcka, jakbysmet.
U tety byl malý, nádherně ozdobený stromeček, teploučko a toho jídla a cukrovíčka, hotový ráj. Vzpomínáš, Heli ??
Pro všechny tady byly dárečky, každý si nějaké připravil. A právě tyto dečky, každé Vánoce nadělovala teta Andělka, ta je zřejmě pletla po celý rok. A protože tato doba už dávno minula, příbuzní odešli, zůstaly krásné dečky u nás, co jsme ještě zbyli.
A tak se vždycky na Vánoce snažím oživit vzácné vzpomínky - prostřu dečky na stolek.
Ovšem napřed jsem je musela poctivě, dle svého umu, vypnout. jak se mi to povedlo, posuďte sami......
Když jsem ji vypínala, všimla jsem si mírného poškození, tak jsem ji, podle svého, opravila...
Tato dečička je malá. Musela jsem ji vyfotit na koberci. Lepší místo jsem nenašla....
Háčkovaná dečka je od moji maminky, taky jsem ji dostala dávno k Vánocům....
Žádné komentáře:
Okomentovat