Můj dům, můj hrad!

 A tak máme konečně domeček krásný, jako klícku.  Zateplovali jsme do ulice, zbytek domu je zateplený už v roce 2008. Je to stěna na jih, takže spíše je to ochrana před výhní v letním žáru a vypadá to skvěle. Jsme spokojeni a snad už je s úpravami domu na chvíli pokoj. Vlastně ještě "potáhnout" dlažbu na balkóně speciální fólií, aby neprotékalo, na tu technologii má firmu náš soused, takže uvidíme, kdy mu zbude čas. Balkón je z kuchyně do zahrady...

Zároveň provedli nějaké úpravy na chodbě do zahrady, bylo třeba odkopat omítku, stěny byly vlhké - no, domeček je z roku 1938, byl to dům manželových rodičů, takže pořád je co dělat a kam dávat penízky. 

Teď mě čeká zazimovat zahrádku, uklidit dvůr atd. a pak už se opět budu věnovat domácnosti a snad si i trochu přes zimu odpočinu. Ale to je ještě daleko...

Tak se pokochejte pohledem na náš krásný domeček, mějte se krásně a užívejte si pěknou atmosféru barevného podzimu!

Můj pokus...

Květa

 Ze setkání ...

Po dlouhé době se nám podařilo uskutečnit malé setkání Ženského klubu.

 I přesto, že jsme nebyly v plném počtu, setkání bylo příjemné.

Tak jen pár ukázek z tvorby...

Práce Marušky Koppové...

Panenky od Jitky Štěpánkové...

Tvořeníčko Janky Marinicové...

Bižuterie Alenky Svěcené...

A Sylvino dílo...

Zátiší Jitka a Janka...

Takové to bylo setkání a těm, co chyběly, dávám značku - "brambůrek" !

Mějte se všichni príma !

Květa

 

 

 

A je tady září...

Snad se budeme ještě chvíli těšit z příjemných dní "babího léta". Na zahrádce je spousta práce a doma zavařování, marmeládování a kečupování. Zavařila jsem meruňky a okurky, také skorá jabka. Rajčat mám tolik, krásných, velikých a včera jsem si všimla, že už mají plíseň. Naštěstí jsem jich hodně otrhala a nechala zrát doma, bylo deštivo a zima, začala praskat, tak jsem jich hodně zachránila. Některá jsem dala "do sklinek", budou v zimě na máčku a polívku.

 Momentálně sklízím maliny a ostružiny...

Ale hlavně, když přijdu až na konec zahrady, vítá mne Motýlí keř, který je teď rájem pro všechno co bzučí a třepetá se, je domovem krásných motýlků, včeliček a čmeláků. Já se nemohu odtrhnout, snažím se udělat pár snímků. Je to problém, ta havěť nevydrží na místě ani chvilku a slétají se na jeden "klas" i tři i čtyři krasavci...

Teprve nedávno mi začaly kvést mečíky, sem tam ještě Tygřice a ostálky...

Hortenzie latnatá...

A už je ve vazbě s levandulí...

Vůbec mi "nevylezla" voňavá frézie, asi jsem opět něco zblbla..

Protože se blíží termín setkání Ženského klubu v Kojetíně U Tondy, nechala jsem vytisknout pozvání v Kojetínském zpravodaji. Teď ještě chystám plakát na vstupní dveře do hospody. A příští týden na FB . Snad nám to setkání tentokráte vyjde...

 

Text sestavila Jitka Kopecká, o to jsem to měla jednodušší...

Málem bych zapomněla, budu mít teď trochu více práce a starostí, daly jsme se do "zateplení "domu do ulice,/ tedy firma /, ostatní je už pár let hotovo. Ono se spíše jedná o to, že v létě v obýváku / to jsou ta horní okna / je výheň, máme to na jih a taky, aby se vylepšila vizáž domu...

Tak a teď už je to vážně všechno, mějte se príma a užívejte ještě teplé dníky...

Květa

Setkání

Po delší odmlce, sice jen na chvíli, ale řekli jsem si všechno, co jsme si říct chtěli, potěšili jsme se a pobavili. Byla jsem překvapená, jak ta naše nejmladší vnoučata vyrostla. Vidím, že z naší rodiny už jsem nejmenší, no, vlastně ještě Bětuška. Ale ta mě brzy dožene.

Zatímco někteří šli na koupaliště, my s Adélkou a s psíma mazlíčkama jsme zůstali doma. Předala jsem jí moje "korálkové poklady", aby mohla tvořit. 

 Jak to tak u nás bývá zvykem, děcka obsadí invalidní vozík dědy a zkouší různé variace jízdy v bytě a taky sjíždějí plošinou nahoru a dolů...

Na zahradě dozrávají skorá jabka, takže nějaká vzít s sebou, doma máme spíše tu drůbež, že jo... 

A ještě Adélka s Rózou - Hrozinkou...

A Bertík s Hrozinkou...

A tady nás máte všechny...

Tak se všichni mějte a opatrujte se!

Květa

Jakpak je dnes u nás doma...

Čas letí jako bláznivý - je tady doba sklizně, co jsme zaseli, to musíme zpracovat, aby v tom byl nějaký smysl. Každý rok si říkám, že se budu muset trochu krotit a odpustit si chutě na nové, krásné, okouzlující, voňavé kytičky, jelikož na jejich "údržbu" už nemám sil, ale nakonec se stejně přemluvím  a tak to potom dopadá. Zahrádka si nedá říct a stejně zarůstá ať dělám, co dělám. V takovém suchu se musí stále zalévat zelenina - okurky, rajčata, atd. atd. Vždyť to všichni zahradníčci znají.

Ale když pak uvidíte tu krásu, odmyslíte si i tu vysokou, nežádoucí trávu a kocháte se a čmucháte a rozplýváte se...

    

Tak to jsou voňavé krasavice, které jsem zasadila vloni, prostě jsem pro tu krásu obětovala pár penízků dle katalogu LUKON BULBS, který mi 3x do roka chodí poštou až pod nos a říká - podívej se na tu krásu, kup si, zasaď si, však nás někde píchneš. No jo, ale není už kam...

A krom toho ještě jiné  - Šeřík Guliver, ten roste do takových obrovských rozměrů, je jako "Adéla ještě nevečeřela". Je to v podstatě další Motýlí keř a to doslova...

Tato fotka je asi tak 14 dní stará, od té doby zase vyrostl...

Ale teď ještě něco z užitkové, stále zaplevelené...

Malá rajčátka pomalu dozrávají, velká rajčata "tornáda". jsem si sama vypěstovala ze semínek, ale zasadila jsem je později. Stejně se jim daří a pěkně rostou...

A jiné...

Zavařovala jsem meruňky pro naši Janku a taky pro nás. Mám dobrého souseda, takže každým rokem - když se urodí - mám možnost si koupit. Okurek už mám taky plnou špajzku a začala padat letní červená jabka. Takže taky deset sedmiček hledá místo, kam se uloží.

Musíte uznat, že na to, že jsem takový "chabrus" , to u mne nevypadá až tak špatně, ovšem může být hůř...

A ještě moje kamarádka Brituška, která je u sousedů na prázdninách, a která mě vždycky přijde pěkně pozdravit, já ji vždycky obejmu, neboť mi chybí náš Bobíček. Ach jo!

Nakonec ještě dvě turbánkové lilie, vyrostly z malých cibulinek, byly při zemi, tak jsem je raději dala doma do vázy, na rok budou větší.

Když přijedou naši slováci, Janka mi vždycky přiveza nějakou pozornost. Tentokráte tento domeček - napsáno u něho je "Fuchcie". Dá se do toho kovového domečku dát světýlko , svíčka, proto je u mne na chodbě a na podzim tu svíčku dám dovnitř.

Tak musím říct, že jsem se dnes překonala. Tolik obrázků jsem ještě asi nikdy nevkládala, ale když už jsem k tomu PC sedla, tak ať to stojí za to. Snažila jsem se vám ukázat nějaké novinky, kdoví, kdy se zase utrhnu a sednu. S tou moji blogovou"grafikou" jsem ovšem na štíru, ale zatím se ke zkrášlení jaksi nemohu dokopat. Snad někdy...

Tak se mějte fajn a odpočívejte.

Jo vlastně, ještě  se zeptám, jestli někdo z vás nemá tušení, co by to mohlo být? Je to celkem malé, kulaté, plné vos a bílých kuliček. Usadilo se nám to z ulice nahoře u výlohy. Moc se jim tady líbí, ale zatím neobtěžují. Co s tím???

 

Zdravím - Květa