Nominace

Všechny vás pěkně zdravím při pondělku.

Jak jste si možná někteří z vás všimli, na www.sever-rat.blog.cz byl vyhlášen projekt "Výhled z okna". Kdo měl chuť, náladu a dobrý výhled, pořídil fotky a vystavil. Tak se stalo, že do nominace se dostalo 30 nás, kteří vám chceme ukázat, co je z našeho okna k vidění. Musím říci, že jsou zde opravdu zdařilé snímky - však se pojďte přesvědčit a případně dejte hlas tomu, který obrázek vám nejlépe padl do oka.

Hlasujte v Anketě, která je pod 30 ti snímky. Anketa je anonymní, nemusíte mít strach, že právě vy, někoho zarmoutíte.

Mějte se pěkně a příjdte nakouknout.........

Projekt "Výhled z okna"

O projektu "Výhled z okna " jsem se dozvěděla u svých blogových kamarádek.

Tato dobrá myšlenka se zrodila na blogu Sever-rat a navedla mne k účasti. Posílám snímek "dvojího pohledu" z okna, pohledu mého a našeho Bobíka. Tímto úzkým oknem uvidíte kousek naší ulice, která je v novotě - má nové chodníky, zelené trávníky a cestu. O účelnosti bych ale raději pomlčela.....

Polštářky

Na jaře jsem koupila pěkné látečky, ze kterých jsem chtěla ušít nějaké drobnosti pro vnoučata. K šití jsem se dostala konečně dnes a to jen čirou náhodou. Ráno pršelo, na zahrádce bylo mokro a potom zase děsné vedro, tak jsem se pustila do šití.

Šila jsem polštářky pro naše malá Brňátka, která přijedou příští týden opět na prázdniny, školka ještě nefunguje.

Myslím, že se jim polštářky budou líbit a bude se jim s nima dobře spát...

Povlíkla jsem je, ani jsem je ještě navyžehlila...

K šití se dostanu málokdy, když byly děti malé, šila jsem pro ně všechno, šaty, kalhoty, zimní bundy, taky dceři všechny šaty do tanečních. Když jsem zpívala s kapelou, šila jsem si garderóbu sama.

Musím však na sebe prozradit, že nějaké špendlení, nebo stehování je pro mne ztráta času, tak většinou šiju přímo. Zatím to vždycky vyšlo, nebo se to zaonačilo......

A protože z každé látky zůstal kousek, ušila jsem ještě kabelky, budou se možná hodit na hračky, nebo do školky na přezůvky....

Co říkáte, budou se jim líbit ??? Takové pěkné s obrázkama, v těch by se dobře spalo i mně!!!!!

Tak se mějte krásně a dobrou noc!!!

Věneček a příšerky

Přeji vám hezký večer, i přes úmorné horko, které vládne ještě v tuto hodinu. Přes den jsme měli 35°C, teď je stále ještě 29°.

Pracovat se na zahrádce nedá a doma dělám jen to nejnutnější. Tak se stalo, že jsem si vyrobila věneček, který opět není můj nápad, nechala jsem se mírně inspirovat na blogu u www.66jana.blogspot.cz

Věneček u mne našel přesně to správné místo, které mu náleží. Posuďte sami, kde asi skončil ??????

Uhádli jste jeho sídlo ??????

Nechám vás hádat, určitě to hned první z vás pozná......

A ještě ty slíbené příšerky. Jsou to mořské příšerky. Ty jsem tedy nevyrobila. Vypadají skvěle a je to dobré papáníčko pro pejsky. Náš Bobíček si na nich náramně pochutnává. Nevím přesně z čeho jsou, ale mám dojem, že z nějaké želatiny, není to klasická buvolí kůže. Příšerky jsou pružnější a určitě i správná odměna pro naše miláčky.

Prodávají se také i u vás ???

Ty rybičky jsou sušené sardinky, obalené v sušeném mase...

Výstava květin

Minulý týden, ještě v rámci hodů, jsem zabrousila na výstavu květin, kde hlavní vystavovanou květinou měla být jiřina. Zahrádkáři předvedli plody svého práce. K vidění zde bylo, kromě květin, také několik druhů zeleniny - rajčata, papriky, okurky i byliny.

Škoda, že všechno bylo k vidění jen v jedné malé místnosti, která se v krátké chvilce zaplnila zvědavci, chvátajícich z hodového průvodu, aby zde byli první - tak jako já. Pořídila jsem jen pár snímků a raději jsem z mačkanice vypadla na vzduch.....

Výstava to byla skromňoučká, ale milá a srdečná. Pořadatelé byli spokojeni s návštěvností, bylo vidět, že mají opravdu radost. Budova, ve které se vystavovalo patří zahrádkářům, mají zde zařízení na lisování moštu. Ten nám byl hned nabídnut, kromě toho také kafe zdrama a malé svatební koláčky na zakousnutí.

Místní keramická dílna ukázala některé své pěkné výrobky.

Koupila jsem si keramický svícínek, který jsem darovala dceři k jmeninám...

Na hodech jsem si koupila ještě tato marcipánová jablíčka a voňavá mydélka.

Ovšem tento skleněný kohout mně docela učaroval a už je můj....

Nalákala jsem vás na výstavu květin, moc toho k vidění nebylo. Líbilo se mi však to nadšení lidí, kteří se nalopotili, než vypěstovali tu obyčejnou, voňavou krásu , aby se nám s ní po právu pochlubili...

Ovce

Kojetínským hudebním létem pokračují hodové slavnosti ještě tento týden. Na Masarykově náměstí se představují různé kapely - roc-pop, cimbálovka, country atd. Od 18 do 20 hodin vyhrávají a ten, kdo má zájem, se jde posadit a poslechnout si dobrou muziku. Je to u nás ve městě taková bezva tradice.

Ale chci vám ukázat jinou věc. Minulý týden, zřejmě také v rámci slavností, na místní Sokolovně nainstalovali stádečko ovcí.

Dočetla jsem se, že autorkou je mladá výtvarnice Pavla Kačírková. Pochází z nedalekého Přerova, nevím, jestli třeba nemá kořeny v našem městě, ale na tom nezáleží.

Ovečky se mi hodně líbí, jen nevím, proč se zabydlely zrovna na střeše budovy vedle sochy sokola a také bych ráda věděla, jestli něco symbolizují, nebo jsou tady "jen tak". Nakonec když Prahou byly roztroušeny krávy, tak proč by u nás nemohly být zrovna ovce. Doufám ale, že v tom není žádný vedlejší úmysl. Hanáci jsou sice pomalí - říká se, než se Hanák rozkééve - ale mají svoji chytrou hlavu.

Třeba se ještě něco bližšího dozvíme z místního tisku.....

Socha Sokolka je věnována památce Miroslava Tyrše v souvislosti s jeho 100. výročím narození - rok 1932

Na budově sokolobny je symbol TJ Sokol - pták sokol. Jedná se o jediný zvířecí motiv plastiky v Kojetíně

Oveček je celkem deset. Jak se líbí vám ??????

Celkový pohled na Sokolovnu, která byla otevřená v roce 1928. Od té doby prošla mnoha úpravami až do dnešní podoby. Zde se konají všechny slávy města, divadla, koncerty, lékařská symózia, kurzy, přednášky atd. Z druhé strany budovy jsou tenisové kurty, hřiště na odbíjenou, na plážový vojejbal a uvnitř je velká tělocvična, která je využívaná po celý rok, kromě prázdnin....

Dež só hode.....

Dež só hode, tož só hode,

poďme stará do hospode,

hojá ja,hojá ja, hoja já ja.

Bodem tam do rána

tancovat holána,

hojá ja ja.........

Myslím, že jste všichni dobře poznali, že se jedná o hanáckou písničku, kterou jsme dnes všichni zpívali u nás ve městě, jelikož o víkendu jsme měli Hody.

Já se každým rokem moc těším, že opět vyblejsknu průvod krojovaných Hanáků a dalších pozvaných folklórních souborů.

Do kroku a k tanci jim vyhrávají muzikanti a když vidím ty krásné, bohaté hanácké kroje a hanačky jak se ladně nakrucují, jsem dojatá tou krásou a pravidelně mně tečou slzy. Je to přehlídka krásy a radosti. To se musí zažít.

Tak kdo z vás má zájem, podívejte se na moje úlovky....

Na seřadišti u Sokolovny....

Tady ještě dobíhají opozdilci....

Průvod se dal do pohybu. už vidíme čelo s malými dětmi...

V průvodu jdou, samozřejmě, i koně, na jednom koňském hřbetu sedí král Ječmínek. Koníci chodí všude i po chodnících, mezi lidma, jejich jezdci vybírají penízky a volají:"na krála, paňmámo, na krála !" Což o to, já bych taky vhodila malý obnos do pytlíčku na tyčce, jen kdyby se to obešlo bez těch koní. Před nima já prchám do daleka, do míst, které mám již dva dny předem vyhlídnuté, do míst, kam koňská hlava nedosáhne. Takže král má smůlu....

Foceno z dostatečné vzdálenosti..

Průvod obejde náměstí a zastaví u radnice. Po zabouchání na vrata vyjde starosta města, dojde na připravené pódium, kde po různých žertovných otázkách a odpovědích, udělí Hodové právo. Mezi tím se na pódiu střídají různí podnikatelé, funkcionáři atd, ti se musí zodpovídat ze svých úspěchů a hlavně neúspěchů, různých nedodělků a nesplněných slibů, ti pak dostanou "na gatě" dřevěnou velkou vařechou - a zaplatit musí peněžním obnosem, který zřejmě putuje na nějaké akce města. Po tom jsem nepátrala, jen se domnívám. Všechno probíhá v nadneseném, veselém duchu.

Pak běží hodový program, předsatví se mažoretky, různé hánácké soubory, je postaráno o zábavou pro děti - jízda na konících a ponících, jsou pořádány soutěže, sportovní utkání, výstavy, setkání harmonikářů. Umožněn je i přístup na židovský hřbitov, letos se dokonce měl uskutečnit i let balónem na Hanou, jak to dopadlo, nevím, já jsem se tedy nepřihlásila.

Už končím obšírnou reportáž, snímků mám milion, ale stačilo...

Tak se mějte prímovně a přeji vám pěkný příští týden!