Podlehla jsem vášni - háčkování hraček. Od vánočních svátků, kdy jsem se poprve pokoušela o žirafku, jsem těch postaviček stvořila několik. Některé kousky si už rozebrala rodinka a já dostávám nové úkoly. Adélka si přeje uháčkovat dráčka a další opička, v pořadí už čtvrtá, bude mít brzy svého opatrovníka.
Včera jsem dokončila "Zahradního skřítka Vítka". Návod jsem si zakoupila u Kamlin, která má moc pěkné věcičky.
Skřítek se mi moc líbil hlavně pro ty jeho krásně veliké, upracované ruce, nožky s palcem tak velkým, že mi téměř připomínaly ty moje, vybočené. Hned jsem se proto do něho zamilovala a do úmoru jsem se snažila ty prstíky napodobit.
A tady je, můj pomocník skřítek Vítek...
Moc by mu to slušelo mezi kytičkama na zahrádce, některé kvetou - čemeřice, jaterník, sedmikrásky, petrklíč, ale je mokro a já se raději zdržuju doma, protože beru antibiotika, necítím se nejlíp.
Tak jsem ho vyblejskla aspoň s hyacintem...
Mám takový dojem, že Vítek u mne dlouho nezůstane, včera jsem dostala avízo od jednoho člena naší velké rodinky, že by byl rád, kdyby se k nim přestěhoval . Tak se budeme asi loučit...
Nevím, nevím, kdy se konečně počasí trochu umoudří, kdy vykoukne sluníčko a ohřeje nás. Moc bychom to všichni přivítali. Zatím je zima a zataženo, to není nic pro mne.
Ale i přes to všechno vás moc zdravím a přeji pěkné dny!
Vaše Květa
