Translate

23 října 2012

Když není čas, chuť ani nálada

Přesně s tímto "stavem " jsem se potýkala v minulých týdnech. Práce všeho druhu nad hlavu - prostě jsem se cítila jako Ferda Mravenec. K tomu potíže s kyčelním kloubem a pobíhání po zdravotních odděleních, mohla jsem si vybrat "z které do které". Momentálně chodím na injekce, na rehabilitaci - cvičení, masáže a magnety. Mohu už dnes říci, že se noha lepší.


Balkón je konečně v pořádku, papriky jsou zpracované.




Papriky každý rok kupuji od soukromníka, který mi je doveze očištěné, v pytlíkách po pěti kilech, až do domu. Kilo za 25,- Kč, no nekup to!




Ale mezi starostma a prací jsou i lepší časy. To, když jsme se o víkendu opět setkali, tentokráte na etapy.
Naši Slováci budovali stříšku na balkóně před 14 dny, Brňáci přijeli v sobotu i v neděli, "Spodňáci" vyběhli schody v pondělí a dnes přijela Helenka.
Jaký byl důvod? Se zpožděním se přijímaly gratulace - nevěsta Martina k letním narozeninám, syn Jakub svátek a narozky v srpnu, Matějko ze Slovenska narozeniny chvíli přede mnou a k mým dnešním, mi přijela popřát s krásným dárkem Hela..

O víkendu jsme rozkrojili dort, který jsem upekla už v létě pro Martinu, ale jaksi se setkání nekonalo, tak jsem korpus uložila do mrazáku. A teď se hodil. Prostě byl to dort pro všechny, kdo byl zrovna přítomen....


Adélka s Bertíkem mi zazpívali. Od Bertíka jsem dostala krásný "ručně"malovaný obrázek a orchidejku, od Adélky kytičku gerber...





S Adélkou jsme využily sobotního krásného, slunečného počasíčka a vydaly jsme se na sběr krásných, barevných listů.
Doma jsme je svázaly do kytičky a ve dvou červených rámečcích vznikl pěkný obrázek...




Ještě se pochlubím žlutými Andělskými trumpetami - Daturou, které mi letos poprve rozkvetly. Myslím, že na poslední chvíli, brzy se ochladí a tak se budou muset zazimovat...


A tím končím dnešní reportáž.
Děkuji vám za návštěvu a všem, kteří jste mi poslali gratulace
děkuji, mooooc mne potěšily.


Vaše Květa

14 října 2012

Večery s háčkem

Poslední dny jsou pro mne přímo hektické. Práce doma a na zahrádce mne dost vyčerpává, navíc mi noha nedá pokoj a zlobí, takže si vesele šmajdám.
Kolem baráku je ale nekonečná. Dlažba na balkóně je položená, zaspárovaná, ještě zítra ji příjde pán zasilikonovat tam, kde je potřeba. Na zahrádce jsem jakž takž vyčistila jahody a začala jsem pomalu rýt, navíc mi dnes paní poslala SMS, že mi zítra přiveze papriky. A nastane velké zavařování.
Není divu, že se každý den těším na večer, až si natáhnu opět moje bolavé nohy, chopím se háčku a dám se do tvoření.
Většinou si vymýšlím, protože podle návodů mi vzorek někdy nevychází a to potom obviňuji autora, že to má "blbě napsaný".
Tak například se pomalu chystám na Vánoce.


Modrý a bílý zvoneček - dle mé fantazie, ty dva menší , ty jsem se snažila připodobnit mistryni v háčkování - Zdišce, což se mi moc nevedlo, ale budíž....





Taky jsem se pustila do háčkování čtverečků, mám jich zatím šest. Jsou docela velké, nevím ještě, co s nima provedu.
Přehlédněte, prosím, nedostatky, moc to neumím, ale snažím se, snažím....




Na zahrádce kvetou jiřiny, tak jsem si je natrhala do vázy...


Kousek z balkónu...


Tato růže čeká na svou příležitost, kdy ozdobí kousek Vánoc....


Přeji vám všem pěkný a úspěšný týden a děkuji, že jste přišli.......


10 října 2012

Srdíčko na dlani

Zase jedno veliké překvapení, veliká radost. Prý si zasloužím toto srdce na dlani, to mi našeptala Janka. No nevím, nevím, ale potěšila mne. Jani, ještě jednou díky.
Já se o toto pěkné a upřímné vyznání podělím s děvčaty - Helenkou, Evičkou a Luďkou, mám vás všechny ráda, ale vybrat je někoho, to je moc těžké. Tak si to vezměte k srdci a těšte se, tak jako já......



Mějte se krásně a pochlubte se s oceněním na svém blogu......

04 října 2012

Pracovní nasazení

To, že mám jedinného a tím pádem nejšikovnějšího zetě, o tom není pochyb. A tak, když je potřeba u nás doma něco vylepšit, přijedou naši zlatí Slováci - dcera Janka s manželem, aby nám pomohli.
Tak to bylo i včera. Budovali balkónovou stříšku a přivezli také dlažbu, které příjde na řadu hned příští týden. Ale to už máme pozvaného řemeslníka.
Takže sami dva, Janka a Peťo, ze odpoledne zdolali stříšku, jako sehraná pracovní dvojka. Já jsem jen mírně přizvukovala a dnes se cítím, jako bych tu stříšku osazovala sama.







A tak vypadá náš balkón odpoledne, asi ve čtyři hodiny. Nejhorší z celé akce bylo položení krytiny. Peťo, jako zkušený "horolezec" šplhal po střeše a pak vystoupal po žebříku pomalu až do nebe, aby mohl přišroubovat část stříšky nad dvorkem. To jsme se s Jankou třepaly a prosily horolezce, ať sleze a vykašle se na tu pitomou stříšku. Ale on nedbal a své dílo dokonal - znamenitě...

Tady se ještě můžeme posadit, dokud bude aspoň trošku teplíčko a dívat se na náš balkón...


Když přijedou z daleké ciziny, vždyck přivezou něco ze svých zásob a něco pro potěšení.


Výbornou pareničku, do které jsem se hned pustila a nevěděla jsem, kdy přestat, tak byla chutná...


A něco z kuchyně naší Jane.....






Různé "dekory" na dorty. Jeden bude pro našeho Matěje - bude mít 23 let - bude nazdobený právě těmito kočičkami. Nejen na polštářku, ale i na dortu...

A všiměte si krásného ubrousku se strašidýlky...



Abych nezapomněla - takových krásných jablíček přivezli plnou přepravku...


Nakonec ukážu dáreček pro mne...


Malý svícínek na čajovou svíčku. A to krásné povídání - to je o mně ......

Taková byla naše pracovní středa. Odpoledne se naši vraceli utahaní do B.B.
Takže ještě jednou díky za všechno, naši drazí !!!!!

01 října 2012

V barvách podzimu

Mám ráda podzim, když je pěkný, teplý, malovaný a není moc uplakaný. Když se listí začíná barvit a pomalu slétává k zemi. Přesně takové krásné lístečky jsem si přinesla domů...


Jsou, jako by je někdo vymaloval...

Když jsem šla parkem s Bobíkem naše ranní "kolečko", nasbírala jsem pár čirůvek a malé žampióny. Čirůvky jsou masité houby a manžel je použil do "číny". Přišly nám vhod....


Do lesa se jen tak nedostanu, tak aspoň tato malá náplast....


Dceři se moc líbil můj věneček vyrobený z ruliček od toaletního papíru, slíbila jsem jí, že jí jeden udělám do kadibudky na chalupu. Tady je ukázka....


A protože se sliby mají plnit nejen o Vánocích, jeden takový jsem splnila. Matěj, můj vnuk na Slovensku se přihlásil, že když se rozdávaly polštářky pro Brňátka, on že by taky chtěl, ten z kočičkované látky. Tak jsem mu ušila rovnou dva....




Oba polštářky dostane Matěj ke svým třiadvacátým narozeninám, ať si má kam hlavu složit ...

A jako doplněk - v pořadí moje pátá krabička. Začínám háčkovat další, je nás hodně a určitě příjde někomu vhod...


Tak jsem se pochlubila a jdu ještě chvíli háčkovat.
Mějte se všichni príma a přijďte zase někdy na besedu. Dobrou noc !!!



Zahrádka